Miluju polévky. Zvláště ty husté, plné zeleniny, ale za to bez masa.
Jednou jsem v asijském bistru dostala polévku, která vypadala jako poskládaná stavebnice. Do misky dekorativně rozložili připravené těstoviny, kousky zeleniny a masa a pak zalili vývarem. Hezky to vypadalo a zároveň díky tomu je možné dát každému jen to, co opravdu chce. My přitom vaříme obvykle polévku v jednom hrnci a všechno je smíchané dohromady.
Napadlo mě, že ten stavebnicový princip je dost zajímavý a že by se dal dobře využít pro jednoduché rychlé polévky. Když máte uvařeno a připraveno všechno to, co do polévky můžete dát, tak vám opravdu stačí jen naaranžovat do misky, zalít vývarem a máte hotové jídlo.
Když máte přece jen trochu času na vaření, jsou vaše možnosti mnohem širší.
Takovou rychlopolévku si dělám ráno k snídani. Všechny suroviny, které potřebují povařit, dám do rendlíku, postavím na oheň. Než se umyju, všechno je vařené a já jen přeliju do talíře a přichutím.
Co si do takové polévky dávám?
Hlavně zeleninu. Často to je zelenina z mrazáku, protože je rychle připravená a nakrájená. Kromě vlastní zeleniny pečlivě připravené a uložené do mrazáku na zimu je pořád ještě možné koupit si mraženou zeleninu v obchodě. Sice je to balené v plastovém pytlíku, ale jinak je to perfektně použitelné.
Bílkoviny v běžném jídelníčku zastupuje maso, sýry nebo vajíčka. Pokud tíhnete k veganství, nejspíš už víte, že k tomu, abyste měli dostatek těch správných bílkovin, potřebujete jíst pravidelně luštěniny.
Nepůjde to bez tuku. Do své ranní polévky si dávám trochu kvalitního oleje těsně před tím, než ji sním.
Ochucovadlo. Nejčastěji používám lahůdkové droždí. Dává se až do hotové polévky, vařit se nemusí. Existují i různá prášková ochucovadla nebo miso, což je fermentovaná pasta používaná do japonských polévek.
Navrch pak ještě můžu nasypat něco chutného nebo ozdobného: petrželku, slunečnicová semínka nebo chlebové kostičky.
