Co můžeme udělat, aby naše jídelní zvyky byly ohleduplnější k přírodě?
Jíst víc kytek. Nemusíme být zrovna vegetariány nebo vegany, ale mírně omezit jídlo ze zvířat můžeme. Na produkci masa a živočišných produktů se spotřebuje spousta místa a vody, zvířata se často chovají v hrozných podmínkách, a to všechno jen proto, abychom každý den mohli mít na stole kus masa nebo sýra. Dvě nebo tři vegetariánské večeře týdně, kde bude místo masa víc luštěnin a zeleniny, můžou být nejen zdravější, ale i levnější než jídlo s masem.
Jíst pořádně. Když zanedbáte snídani nebo oběd, dostanete pak takový hlad, že sníte cokoliv. Nejspíš něco sladkého, tučného, co rychle dodá energii, ale za zdravou výživu se to nedá považovat ani náhodou. Rozumné vyvážené jídlo nemusí být složité, pro mě je to tmavý chleba, humus z cizrny a jablko. Dá se to sníst rychle, nevyžaduje to složité vaření a přitom je to zdravé a levné.
Číst etikety. Na balených potravinách najdete drobným písmem složení. Většinou mě překvapí, kolik položek v tom složení je a jak málo o nich vím. Zároveň mě to ale nutí nad tím přemýšlet a zjišťovat si informace. Pro výrobce jsou prioritou zisky, nikoliv mé zdraví, tak jim raději moc nevěřím.
Nakupovat na správných místech. Farmářské prodejny, bio obchody, zdravé výživy, bezobalové obchody, dnes už takových míst je spousta. Pravda je tam trochu dráž, ale to neznamená, že tam musíme kupovat úplně všechno. Nepotřebuju drahý javorový sirup, ale třeba u ovesných vloček, které jím denně, mě rozdíl mezi bio a obyčejnými vyjde na několik desetikorun měsíčně. A to si rozhodně dovolit můžu.
Pít vodu. Když piju víc vody, znamená to, že piju méně toho ostatního. Zejména pokud jsou to sladké nápoje, limonády nebo koly, tak je obyčejná voda nejen výrazně levnější, ale i lepší jak pro zdraví i pro přírodu.
