Bavit se o tom, že třídění odpadu v domácnosti je potřeba, to asi nemusíme, že. Jak to ale udělat, aby to bylo co nejjednodušší a aby to u nás doma nevypadlo jako na skládce?
U nás doma třídíme plasty, papír, kovy, sklo a bioodpad.
Na papír a plasty mám koupené pevné tašky, které se přímo k tomuto účelu prodávají u nás v městském informačním centru. Jsou sice z plastu, ale taky jsou skladné a stály pár korun. Dovnitř tašky obvykle dávám velký igeliťák, se kterým pak můžu odpad vyhodit. Igeliťák s plastem většinou vyhodím taky, protože bývá ušpiněný a mokrý od různých plastových lahviček a kelímků. Pytel od papíru si beru k dalšímu použití, protože je suchý.
Kovy shromažďuji stejně, jen se mi ten prostor plní pomaleji, protože jich moc není. Hliník dávám zvlášť, bylo by fajn, kdybych ho také zvlášť mohla někam odevzdávat, ale je ho tak málo, že se mi to vůbec nevyplatí. Třeba by to mohli dělat ve školách – místo víček od PET lahví shromažďovat hliníkový odpad, který se dá prodat několikanásobně dráž.
Skla mívám velmi málo, ani se nevyplatí na něj mít zvláštní místo, když už se náhodou něco skleněného objeví, tak to postavím vedle těch třídících tašek a při nejbližší příležitosti odnesu.
Bioodpad dávám na balkón, on totiž láká ty malé mušky, což v kuchyni fakt mít nechci. Dávám ho kbelíku, sem tam zasypu trochou zeminy a pak jde obvykle do kompostu. Zeminu jsem dříve kupovala, dnes už nemusím, protože jí mám dost, a kdyby chybělo, přinesu si ze zahrady. Zkoušela jsem vermikompostér s kalifornskými žížalami, ale moc mě to nenadchlo. Takže když moje žížalí násada nepřežila moji péči, už jsem další nepořizovala. Místo toho jsem vyzkoušela kompostovat přímo v kbelíku na balkóně – tedy prosypávat bioodpad zeminou, navrch dát opět vrstvu zeminy, aby to nebylo vidět ani cítit, a po pár měsících jsem v kbelíku našla krásnou tmavou hlínu. Po nechutném plesnivějícím odpadu ani památky. Překvapilo mě to, ale vlastně to dává smysl. Bioodpad z kuchyně obvykle obsahuje poměrně jemné, snadno rozložitelné složky – káva, čaj, slupky od brambor, zbytky po čištění zeleniny, tohle všechno se opravdu dokáže rozložit poměrně rychle. Pomalejší jsou třeba skořápky od vajec, ty by bylo lepší dávat slepicím, ale tuhle možnost bohužel nemám, takže jdou také do kompostu.
