Mám za sebou prvních pár dní svého lednového veganského experimentu a zatím jsem na žádný větší problém nenarazila. Ani žádná třeskutá chuť na živočišné jídlo se zatím nedorazila. Je to ale i díky tomu, že se snažím hodně jíst, abych neměla hlad.
K snídani si dělám rychlou zeleninovou polévku s luštěninami, takhle snídám už delší dobu, takže v tom jsem žádnou změnu udělat nemusela.
K obědu jsme měli na Nový rok čočku, dala jsem si k ní jasmínovou rýži, abych měla nějakou obilovinu a také proto, že u nás byl na obědě bezlepkář. A nakládanou zeleninu, aby to bylo hezké. Pro ostatní lidi u stolu jsem udělala i volské oko a klobásu, aby se necítili ošizeni 🙂
Druhého ledna jsem sáhla po receptu z webu veganskavyzva.cz a udělala jsem sojové výpečky se špenátem a bramborovými noky. Sojové výpečky je potřeba fakt dobře okořenit, samy o sobě žádnou výjimečnou chuť nemají. Použila jsem sojovou omáčku, papriku, kmín, česnek, bylo to dobré, ale nikoliv skvělé. Špenát mě překvapil, myslela jsem, že bez vajíčka bude vodový a nijaký, ale kupodivu byl dobrý. Největší radost mi udělaly bramborové noky. Vařené brambory, krupička a sůl, nic víc potřeba nebylo. Moje obavy z toho, že bez vajíčka se budou rozvářet, se nepotvrdily. Nejspíš to drží pohromadě ta mouka. Daly by se jíst i nasladko jako šišky s mákem, nebo naslano s cibulkou a osmahnutým tofu, se zelím, se špenátem, jsou prostě fakt univerzální. Ze stejného těsta by asi šlo udělat i placky, to chci taky vyzkoušet.
V neděli jsme dělala dvě jídla, ale obě na stejném základě. V jednom pekáčku bylo kuřecí pro partnera, ve druhém hlíva pro mě. K obojímu jsem dala kokosové mléko a kari. Dala jsme do trouby asi na hodinu. Houbám by stačilo méně, ale maso by bylo syrové. Přílohou byla jasmínová rýže, tu jsem taky dovářela v troubě když už je vyhřátá, tak proč tam něco nepřidat, že.
V pondělí míváme většinou těstoviny. Udělala jsem k nim omáčku z tofu a nakládaných rajčat. Tohle už jsem taky vařila mockrát, takže normální jídlo. I když čistě rostlinné.
Výzvou byla krupicová kaše, o kterou si řekl můj muž. Připravila jsem místo kravského mléka ovesné. Je to jednoduché vločky se namočí do vody, pak se rozmixují a přecedí. Kaši už jsem pak vařila normálně. Chuťově byla trochu jiná, ale u nás k ní dávají dušená jablka (nebo přesnídávka, když jsem líná vařit) a tak se to dalo sníst.
Někdy váhám nad tím, co si dát na chleba. Existují veganské paštiky, dokonce jich pár mám doma, ale už jsem se jich docela přejedla. Dělat si hrstičku luštěninové pomazánky jen pro sebe, to se mi moc nechce. Takže střídám marmeládu, olivovou pomazánku a občas dojde i na hořčici.
