Photo by Hoang Thanh on Unsplash
Balkón je obvykle malý prostor, jen pár metrů čtverečních a nečekáme, že by se na něm dalo vypěstovat nějaké mimořádně velké množství potravin. Proto se často omezujeme na květiny, abychom ten balkón měli alespoň pěkný.
PROČ
Přesto je hned několik důvodů, proč je pěstování na balkóně dobrý nápad.
Je to zábava. Člověku to prostě dělá radost, když mu to roste, když sklidí rajčátko nebo nastříhá pažitku na brambory. Třeba se vám to zalíbí natolik, že začnete shánět vlastní zahrádku.
Je to dobrý příklad pro děti. Když vidí, jak zelenina roste, získají k ní lepší vztah a spíš ji budou jíst.
Vypěstujeme se zdravé a úplně čerstvé potraviny, i na balkóně to může být pěkných pár kilo. Zvlášť když máte malé dítě, které teprve začíná jíst zeleninu, je to cesta, jak ji získat levně.
Vypěstujeme si i plodiny, které se koupit nedají. Vytrvalá zelená cibulka, měsíční jahody, ačokča nebo chilli papričky, to je jen pár příkladů toho, co obvykle nenajdeme v obchodech, přitom na balkóně to roste docela dobře.
Je to moderní. Bio, eko, alternativní. Zahradničení se dostává do módy a to je dobře.
KDE
Každý balkón je jiný a skýtá jiné podmínky k pěstování. Severní strana domu je stinná, pro většinu rostlin je tam příliš velký stín. Jižní bývá naopak až příliš teplá, musíme počítat se zaléváním každý den, možná i dvakrát denně. Východ nebo západ je ideální volbou, pokud si tedy můžeme vybrat. Zastíněný balkón zapuštěný do fasády je dobře chráněný před větrem, u balkónu „vystrčeného“ z domu je dobrým nápadem vyřešit ochranu před větrem.
Balkón sice nenabízí zrovna velkou podlahovou plochu, ale nic nám nebrání jít do výšky. Police s květináči, treláže pro popínavky a zavěšené truhlíky. Existují i plastové nebo textilní systémy k vytvoření vertikální malé zahrádky, ale bývají dost drahé.
JAK
Co všechno potřebujeme k tomu, abychom si zřídili takovou malou balkónovou zahrádku?
V první řadě nádoby k pěstování. Čím větší, tím lepší, aby udržely více zeminy a vody. Nádoby musí mít vyřešený odtok vody. V obchodech se dá koupit spousta květináčů, ale stojí to peníze. Stejně dobře poslouží plastový kbelík, kterému vyvrtáme nebo vypálíme malé otvory do dna. Nádoby se dají recyklovat, plastové lahve, plechovky, kartóny od mléka, dokonce i pevné pytle od kávy nebo luštěnin dobře poslouží.
K nádobám patří i podmisky, jinak nám voda při zalévání poteče kolem a ani sousedi pod námi nezůstanou ušetřeni špinavé spršky. Ani misky není nutné vždycky kupovat, často je nahradí starý talíř, plastová miska od masa, vyřazený pečící plech nebo třeba starý hrnec.
Zeminu nejspíš budeme muset koupit, ve městě ji jen těžko půjdeme někam nahrabat. Při nákupu musíme zohlednit, jestli se náhodou nechystáme pěstovat rostliny, které mají rády kyselou půdu, například borůvky.
Hnojivo se dá také koupit, je dobré vyhnout se krystalickým hnojivům. Půda je živý organismus, který krystalická hnojiva spíš zabíjejí než vyživují. Místo toho koupíme raději granulovaný hnůj nebo tekuté slepičince. Zní to děsivě, ale zápachu se opravdu nemusíme bát. Půda není jen neživý držák, aby nám rostliny nespadly. Půda je živý organismus, který krystalická hnojiva spíš zabíjejí než vyživují.
Výborný je kompost, ale ten se ve městě hůř shání. Jednou variantou je vermikopostér, ve kterém nám žížaly vyrobí výborné hnojivo z bioodpadu, jako jsou slupky od brambor, naše od zeleniny nebo lógr od kávy.
Voda stačí obyčejná z vodovodu, dá se recyklovat i voda z vaření brambor nebo z vany, pokud tedy nepoužijete nějakou chemickou kosmetiku.
CO
Jaké rostliny se mi osvědčilo pěstovat?
Zelené listy. Saláty nebo špenát rychle rostou, dají se průběžně stříhat a zase dorůstají. Osivo se dá běžně koupit. Obzvlášť vhodný je listový salát, u kterého nečekáme na hlávky, ale uřezáváme jednotlivé listy.
Rajčata. Mám je ráda, ale ta z obchodu nemívají žádnou chuť. Kromě toho existují i odrůdy, které se do prodeje vůbec nedostanou, přitom skvěle chutnají. Můžeme si je vypěstovat ze semínek, ale v květnu se dají i koupit, což je dobrá volba, pokud nemáme zkušenosti s pěstováním sazenic. Rajčat existují dva hlavní typy: keříčkové a tyčkové. Keříčkové jsou malé rostliny, můžete je mít klidně i v truhlíku. Tyčkové vyžadují větší nádobu, rostou do výšky, potřebují tyčku, ke které se vyvazují a také se u nich odstraňují boční výhony.
Bylinky, například pažitka nebo majoránka. Některé jsou vytrvalé (pažitka, meduňka, tymián), jiné jednoleté (majoránka, bazalka). Můžeme je koupit už vzrostlé v zahradnictví. Prodávají se i v supermarketu, ty jsou sice určené k okamžité spotřebě, ale můžete je zkusit přesadit do větší nádoby a máte slušnou šanci, že vám přežijí a dál porostou.
Vytrvalá zelená cibulka nezabere moc místa, přitom vám poskytne vitamíny. Každé jídlo je o kus hezčí, když ho posypete zelenou natí.
Houby. Žampiony, hlívu ústřičnou, šítake i řadu dalších méně známých hub je možné vypěstovat ze zakoupeného substrátu. Houbám je potřeba zajistit podmínky, vyžadují vlhkost, ale taky čerstvý vzduch. Za to jsou nenáročné na světlo a mohou být dobrou volbou pro severní balkón.
Hrášek nebo fazole jsou obvykle popínavé, to nám umožňuje jít do výšky a pěstovat rostliny vertikálně.
