Photo by Finn Mund on Unsplash
Rajče se v českých zahradách pěstuje jako jednoletá rostlina. Jsou teplomilná, potřebují růst na sluníčku. Mráz je spolehlivě zničí. Zároveň jim trvá dlouho (několik měsíců od vysetí), než začnou plodit. Poslední mrazy u nás mohou být ještě v polovině května, první přicházejí třeba už v říjnu. To je pro rajčata dost krátká vegetační doba na to, abychom měli nějakou rozumnou úrodu. Proto se vysévají ze semen už v březnu nebo v dubnu, drží se v teple (ve skleníku nebo doma u okna) a teprve v květnu se sazenice přesadí ven. Tu práci s předpěstováním si můžete ušetřit a koupit předpěstované sazenice v zahradnictví.
Jaké druhy rajčat existují? Hlavní jsou dvě skupiny: tyčková a keříčková. Tyčková rostou do délky, větví se a musí se zaštipovat, jinak vytvoří hustou houštinu se spoustou plodů, které nestihnou dozrát. Keříčková rajčata jsou malé rostliny, u kterých toto není potřeba, ale pochopitelně i ten výnos tam bude menší. Na balkóně lze pěstovat obojí. Tyčková se tam bez problémů vejdou. Do truhlíku na parapetě jsou lepší ta keříčková.
Jak převést pěstování rajčat na balkón?
V březnu nebo nejpozději v dubnu vysejeme semena do malých nádob s nějakou zeminou, tu můžeme taky koupit v zahradnictví. Dává se jedno semínko do jedné nádobky, do hloubky zhruba pětinásobek velikosti semene.
Umístíme na světle u okna nebo můžeme rajčatům i přisvětlovat. Udržujeme vlhké a v teple, pokojová teplota je ok.
Když už jim nádobky budou malé, přesadíme do větších nádob. Velké květináče jsou lepší, protože tak snadno nevyschnou. Když vám na balkóně rychle uschne prádlo, tak v malém květináčku taky asi nevydrží vlhkost dlouho, že?
Rajče má schopnost vytvořit kořeny i na stonku. Takže při přesazování můžete udělat takovou brutální věc, jako je otrhání spodních listů a zasazení tak hluboko, že bude koukat jen ta zelená šošolka nahoře. Pokud by se vám některá rostlina zlomila, ještě ji můžete zachránit. Otrhejte většinu listů tak, aby zbylo jen pár na vrcholu stonku a pak dejte do vlhké země zakořenit. Nebo je dejte do skleničky s vodou, pak přímo uvidíte, jak se tvoří kořeny, ale při sázení jich asi část poškodíte.
Když se v dubnu oteplí a je sluníčko, můžeme sazenice dát přes den na balkón, ale na noc je určitě zase schovejte. I kdyby ten noční chlad sazeničky nezahubil, určitě by zpomalil jejich růst.
V polovině května můžeme dát rajčata trvale ven na balkón, terasu nebo parapet. Přesadíme je do co největšího květináče, běžně používám nádoby velké jako kbelík na vytírání. Samozřejmě musí mít na dně otvory pro odtok přebytečné vody.
Další péče spočívá v zalévání a hnojení.
Rajčata je potřeba hnojit, v květináči nebudou mít dostatek výživy. Hnojiva existují buď přírodní (hnůj, kompost, močůvka, jícha) a minerální (to jsou ta, na kterých se udává chemické složení, např. NPK nebo Cererit). Nevýhodou těch přírodních je nepříjemná manipulace a zápach, ale v zahradnictví můžete koupit tekutá nebo granulovaná hnojiva, která je jednoduché dávkovat a nesmrdí. Minerální hnojiva nemám ráda, připadá mi, že je to jako krmit člověka živinami v tabletkách místo skutečného jídla.
Tyčková rajčata je potřeba přivázat k nějaké opoře, může to být tyčka, mřížka nebo nějaká konstrukce.
Tyčková rajčata mají také tendenci rozrůstat se do šířky i do délky, takže je potřeba je trochu omezit. Hlavní stonek ulomíme tehdy, když rostlina doroste do výšky opory. Postranní výhonky, které vyrůstají z úžlabí listů, vylamujeme, necháváme jeden nebo max tři hlavní stonky. Tuto činnost bychom měli dělat cca jednou týdně, dokud jsou ty zálistky (tak se těm výhonkům říká) malé. Proč je to důležité? Protože jinak by nám vznikla hustá houština se spoustou květů a zelených rajčat, kterým by chybělo sluníčko a špatně by dozrávala.
Prvních plodů se dočkáme v srpnu. Sklízet rajčata jistě zvládnete 🙂
V září nebo v říjnu se začne ochlazovat a to teplomilnému rajčeti nedělá dobře. Pořád ještě ale máte možnost dát rostlinu dovnitř, třeba jen na noc nebo pro případ přechodně chladného počasí. Rajče je vytrvalá rostlina, takže nemusí nezbytně nutně na konci sezóny zahynout. U nás se pěstuje jako jednoletka kvůli počasí, zimu na zahradě rozhodně nepřežije.
Další díly seriálu Bytový zahradník:
