- Dne 19. listopadu je světový den záchodů. Připadá vám to jako vtip? No, vlastně to žádný vtip není, je dost důležité téma. Velmi mě překvapila čísla na webu /světového dne záchodů, která říkají, že skoro polovina lidí na zeměkouli nemá pořádný záchod. Kvůli tomu dochází ke kontaminaci vody a šíření nemocí, na které umírá spousta lidí, včetně 700 dětí do pěti let každý den. To je strašné.
Když někde chybí záchod, tak se tam asi dlouho nezdržíte, že jo? A co když to místo s chybějícím záchodem je třeba škola v některé africké zemi? Pak to s tou školní docházkou asi nebude nic moc. A hlavně dívky, zvlášť ty starší, určitě nebudou chodit někam do křoví. Takže vybudovat záchod vlastně znamená umožnit vzdělávání. Čím vzdělanější dívka, tím později bude mít děti, tím jich bude mít méně, ale bude se o ně umět lépe postarat. Myslím, že investovat do vzdělání žen a dívek je mimořádně důležité.
Podobné je to se zaměstnáním, Představte si, že nemáte v práci záchod. Nebo že chodíte někam do přírody.
http://www.worldtoiletday.info/
https://en.wikipedia.org/wiki/World_Toilet_Day
https://www.national-geographic.cz/clanky/zadny-jiny-vynalez-za-poslednich-200-let-nezachranil-tolik-zivotu-jako-zachod.html
U nás ve střední Evropě je naprostou normou mít splachovací záchod, takže ok. Nebo ne? Opravdu to nejlepší, co můžeme udělat s našimi exkrementy, je spláchnout je spoustou pitné vody a poslat kamsi do světa? Po většinu naší lidské existence jsme to dělali tak, jako zvířata v lese: odložili jsme obsah svých střev někde v přírodě, kde se okamžitě slétli a seběhli živočichové, hmyzové a mikroorganismy, pro které je naše hovno prostřeným stolem a zlikvidují ho celkem rychle.
Suchý záchod považujeme za krok zpátky, ale ve skutečnosti je to pokrok. Místo, abychom znečišťovaly vodu, kterou pak musíme dopravovat do čističky a draze čistit, můžeme své exkrementy kompostovat přímo na místě, kde vznikají, a pak využít jako skvělé hnojivo pro stromy a keře. Lze to udělat i bezpečně tak, aby patogeny, které v našich exkrementech nejspíš jsou, neměly možnost se dál šířit. Prakticky se to řeší tak, že se potřeba vykonává do nádoby a zasypává suchým materiálem, např. pilinami. Pak se nechá nejméně rok kompostovat – samozřejmě tak, aby se nekontaminovala voda pitná nebo na zalévání zahrady. Pod zeleninu bych takový kompost raději nepoužila, ale ke stromům? Úplně klidně.
Pokud dokážete oddělit tuhou složku od tekuté moči, je to ještě lepší, protože moč můžete použít rovnou jako tekuté hnojivo s vysokým obsahem dusíku.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kompostovac%C3%AD_toaleta
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/kadibudko-co-v-tobe-prebyva-o-kompostovani-vykalu-z-ruznych-uhlu-pohledu
http://www.ekozahrady.com/ekotoalety.htm
https://www.clovekvtisni.cz/kazdy-treti-clovek-nema-vlastni-zachod-zmenit-to-pomaha-i-clovek-v-tisni-1775gp
Pokud vás kompostování „lidského hnoje“ skutečně zajímá, můžete se začíst do českého překladu knihy na toto téma:
http://ekozahrady.com/humanure.htm
