Komunitní zahrada je pozemek opečovávaný skupinou lidí – komunitou. Zpravidla to budou lidé z nejbližšího okolí, kterým záleží na tom, jak to v jejich okolí vypadá. Funguje jako místo pěstování květin nebo zeleniny, ale také se v ní lidé potkávají, pořádají společně akce a zlepšují vzájemné vztahy. Je obvyklé, že část zahrady tvoří individuální záhonky, další část je společná.
Kromě členů komunity je možné zahradu zpřístupnit i veřejnosti a je tu i prvek osvětový a vzdělávací. Např. pro děti z měst je výjimečné vidět, jak se pěstují potraviny, které možná znají jen z obchodů.
Komunitní zahrada je taky vhodným místem na různé ekologické, zahradnické nebo tvořivé akce, může se tam cvičit jóga, pořádat akce pro děti a nebo výměnné swapy. Na některých zahradách jsou i zvířata, jako např. slepice. Nezbytný je i kompost, díky kterému si uvědomujeme, jak fungují přírodní principy. Díky kompostu také může klesnout množství bioodapu v komunálním odpadu, což je pro životní prostředí rozhodně dobré.
Taková zelená oáza ve městě přispívá i k lepšímu klimatu. Děje se tak díky ochlazujícímu efektu zeleně, ale také díky tomu, že lokálně vypěstovaná zelenina má daleko menší dopad na životní prostředí. Komunitní zahrady slouží tedy nejen svým uživatelům, ale i ostatním obyvatelům a je v zájmu měst je podporovat.
Kolik komunitních zahrad je v České republice? Na mapě mapko.cz je jich přes sto, ale to není rozhodně úplný seznam. Nakonec založit společnou zahrádku třeba jen pro několik rodin ze sousedství je vcelku jednoduché a není třeba se nikde registrovat nebo žádat o povolení.
Pokud se ovšem činnost zahrady a komunity rozroste, pak se může ukázat jako užitečné založení spolku a vytvoření webu nebo facebookových stránek. Na prosté pěstování se totiž můžou nabalit další zajímavé činnosti – může tu vzniknout lesní školka, do činnosti se mohou zapojit školáci, senioři, psychicky nemocní nebo cizinci. Možná pak zjistíte, že zredukovat funkci komunitní zahrady jen na hrabání se v hlíně je obrovská škoda.
Zahradničit lze také na pozemcích i škol nebo možná máte v práci nějaké ty nevyužité malé kousky země, kam se pár záhonků vejde. Když vidím, jakými rozlehlými plochami jsou obklopené např. haly v průmyslových zónách nebo paneláky na sídlištích, tak si říkám, jaká je škoda plýtvat místem na neužitečný trávník, který nepřináší nic výjimečného ani přírodě ani člověku.
Zaujalo vás to? Rádi byste se o komunitních zahradách dozvěděli víc? V Praze se jim věnuje organizace Kokoza, na jejich webu najdete sposutu informací: https://kokoza.cz/category/komunitni-zahrady/
Existuje i mapa komunitních zahrad mapko.cz. Tam můžete vyhledat nejbližší zahradu a domluvit se na osobní návštěvě.
Při všech těch výhodách, které komunitní zahrady mají, můžete se divit, že jich stále přibývá?
