Velká bílá květenství černého bezu zná snad každý. Kvete v květnu nebo červnu a je u nás hodně rozšířený.
Sbírají se květy a suší se na čaj. Z čerstvých květů je možné udělat limonádu nebo sirup.
Také se z nich připravuje jídlo zvané kosmatice.
Na podzim budou mít keře hrozny černých bobulí, které se příliš nedoporučuje jíst zasyrova, ale po usušení nebo tepelné úpravě jsou neškodné. Dělá se z nich sirup, likér, přidávají se do marmelád nebo se suší. Také se jimi prý barvily látky. Určitě by se daly využít jako potravinářské barvivo. Plody se dají i sušit a protože jich na podzim bývá hodně a skoro nikdo je nesbírá, může to být jeden ze zdrojů ovoce zadarmo.
Listy nebo kůra černého bezu se nepoužívají, považují za mírně jedovaté, i když naši předkové je také někdy k léčení používali.
Na bezu se někdy objeví houba jidášovo ucho. Je jedlá. Má takovou tuho-pružnou konzistenci, fakt jako lidské ucho. Název pochází z příběhu o Jidášovi, který se prý oběsil na bezu poté, co zradil Ježíše. Roste po celý rok a dokonce je prý velmi zdravá. V naší kuchyni moc tradici nemá, oblíbená je v Asii. Najdete ji třeba v mražených zeleninových směsích, kde se vyskytuje v názvu slovo čínská.
@ivana_mertova Černý bez #lecivka #cernybez #květ #květiny #květen #permakultura #příroda #ekologie #keř ♬ původní zvuk – Ivana_Mertova
